Další rozhovor jsme zrealizovali s Arnoštem, známým to organizátorem skvělého festivalu Vzdor fest

1. Ahoj, Arnošte! Zkus se čtenářům představit, kdo je Arnošt?

Ahoj, no Arnošt je takový blázen z Mořkova, co si umanul, že si bude ničit život pořádáním festivalu. Abych na něj něco prásknul, tak ve skutečnosti se nejmenuje Arnošt, ale je to úplně obyčejný Jenda! Tak a je to venku!

Jinak co se týče zálib, tak se to točí převážně kolem muziky – koncerty, sbírání desek, dále to jsou knihy, chození do přírody, lesa… Mám kočku a kocoura. Je mi 33 let a dělám v Tymphany, dříve Bang Olufsen v Kopřivnici. To snad na úvod stačí.

2. Čím jsi chtěl být, když jsi byl dítětem?

Vyrůstal jsem u lesa a odmala jsem měl silný vztah ke zvířatům, takže jsem si přál dělat se zvířaty. Což se mi celkem splnilo (zdravím kolegy/-ně, hehe), ale představoval jsem si to jinak. Taky jsem rád jezdil vlakem, a to jsem zase pro změnu chtěl být průvodčím. No a moje teta dělala v knihovně, a to mě zaujalo natolik, že jsem potom šel na knihovnickou školu. Kvůli jednomu průseru mě však ze školy vyhodili, takže žádné splněné sny se nekonaly.

3. A měl jsi nějakého superhrdinu, jehož super vlastnost bys chtěl mít i dneska?

Ty jo, já na ty superhrdiny nikdy nějak nebyl… Ale jako malý jsem žral želvy ninja. To jejich bojové umění by se hodilo na nácky, hehe.

4. Pamatuješ si na svůj první koncert? Kde to bylo a co tam hrálo?

Bylo to v Mořkově. Kámoš Petkis tam dělal Panely fest. Tato akce měla víc ročníků a vystřídala se tam celá řada kapel převážně z toho alternativnějšího soudku řekněme. Našly se tam mezi nimi i nějaké punkové. Mám ty ročníky ale pomíchané a nevzpomenu si na všechny kapely, které na tom mém prvním koncertě hrály. Určitě tam ale byla Petkisova kapela Sardinky v komatě.

5. Jaké to vlastně je být punkáčem v Mořkově?

Fajne! Život na dědině je nejvíc D.I.Y.

No abych to vzal zeširoka… když jsem objevoval punk, tak nás tu byla silná generace plus tu byla i starší generace, například již zmíněný Petkis. Nebyl problém se sebrat a jet hromadně vlakem na koncert. Postupně však lidi zlenivěli a teď už jezdím většinou sám. Někdy se ale stane, že se nás sebere větší množství a pak to tak většinou podle toho vypadá! V těch počátcích se dělaly celkem často i akce. Dokonce tu byl i prázdný barák bývalé moštárny, kde se většinou chodilo kalit, ale třeba Veto zde odehrálo svůj první koncert ještě s Ivetou za mikrákem a s Petrem na bicí. Původně jsem chtěl dělat Vzdor právě v Mořkově a první ročník se tu taky uskutečnil, ale pak si starostka umanula, že toto tady teda nebude! A nebylo no… Dlouho se tu pak nic nedělo, ale z Valmezu se přistěhoval Žabák a už kujem pikle, jak to tu oživit. Chtělo by to ještě nějaké mladé, ale to asi všude.

Každopádně Hanka z Gattacy pochází z Mořkova, a to samé Goldy – kytarista Kultra!

6. Jak bys popsal VzdorFest?

Vzdor je D.I.Y. punkový festival. Původním záměrem bylo, aby název festivalu obsahoval to, co beru jako podstatu punku. Tím je i dané, jaké kapely na festu budou hrát. Nějaké apolitické kapely zpívající o punku, sexu a pivu, a pokud půjdeme do extrému, tak náckovské kapely, zde nemají místo. Kapely nemusí být nějak přímočaře politické, ale nějaký ten náznak vzdoru by měl být v jejich tvorbě patrný.

7. Kdy tě napadlo organizovat festival? A co tě k tomu vedlo?

Vzniklo to z nápadu udělat koncert pro kapelu Tabula rasa z Děčína. Právě z toho důvodu, že jsou z Děčína, se tady moc často neukázaly. Řekl jsem si, že nejjednodušším způsobem, jak zajít na jejich koncert, je udělat jim ten koncert. Když jsem pak přemýšlel, koho k nim, tak těch kapel se sešlo tolik, že jsem se rozhodl udělat festival. Paradoxně Tabula rasa nikdy na Vzdoru nevystoupila. Asi tak dva týdny před festem hráli v Praze Tragedy. Vypravil jsem se tam a potkal se s Kafkou – bubenicí Tabuly rasy. Dali jsme panáka a že mrknem na Tragedy. Vecpali jsme se dopředu a po chvilce jsem se otočil a viděl jsem, jak se Kafka drží za hlavu a poté už zmizela úplně. Nějaký skokan z pódia ji praštil a způsobil zlomeninu nadočnicového oblouku myslím… Kvůli tomu nakonec musely holky účast na Vzdoru zrušit, ale přijely s Cácorami a během jejich vystoupení oznámily, že se Tabula rasa rozpadla. Takže kapela, díky které vznikl Vzdor fest, na něm nikdy nevystoupila.

Jinak něco dělat bylo v úmyslu už dřív, ale dokopal jsem se k tomu až se Vzdorem.

8. Jak ses dostal ke spolupráci s Bartošovickou záchrannou stanicí?

No nemám to k nim daleko, takže jsem o jejich existenci věděl. Vždycky mi byly blízké benefiční akce, a když bylo rozhodnuto, že budu dělat festival, přemýšlel jsem, kam směřovat výtěžek. Činnost záchranné stanice mi byla sympatická, tak jsem se rozhodl pro ně. Chtěl jsem to vlastně původně střídat rok co rok. Další rok měl být benefiční na Vraha. Vrah nakonec skončil před prvním Vzdorem a už to zůstalo jen u těch Bartošovic.

9. Co tě nejvíc překvapilo po prvním ročníku?

Asi všechny ty pochvalné reakce od lidí, kterých jsem si vždycky vážil za to, co dělali. Takové ohlasy jsem nečekal.

10. Kdyby za tebou přišel mladší kámoš ve věku, kdy jsi sám dělal první festival, jaké rady bys mu dal?

„Ne že se po koncertě zprasíš! V neděli je třeba uklízet!“

Určitě aby nepodcenil propagaci, sehnal si spolehlivého zvukaře a aparát, našetřil peníze, a aby se obklopil spolehlivými lidmi, kteří mu pomůžou.

Taky by bylo vhodné, aby abstinoval, nebo to aspoň nepřeháněl. Nikdy nevíš, co budeš muset řešit.

11. Dokážeš si vlastně festival i užít, anebo všechen tvůj čas a energii spolkne organizace?

Snažím se si poslechnout od každé kapely minimálně jeden vál. Ty, co hrajou mezi prvníma, moc nestíhám. V ten moment je toho dost. Jak ale program plyne, tak těch starostí i nervů ubývá, takže později si jsem schopný někdy užít i celý set.

12. Kterou kapelou/kapely bys na festivale viděl moc rád?

No těch je!

O některých kapelách si můžu dovolit asi jen fantazírovat (třeba Jello Biafra). Některé jsou asi reálnější. Například Belgrado, Horror Vacui, Accidente, Doom, Oi Polloi… Je toho dost, co bych rád viděl. Nicméně tento rok by měl být spíše česko-slovensko-polský. Není třeba to teď nějak hrotit.

Z těch českých kapel by FPB byli splněným snem, a kdyby se dali znovu dohromady Complicite Candide, tak to bych byl nejvíc šťastný!

13. Překvapila tě nějaká kapela? A zklamala tě naopak nějaká kapela?

No u některých kapel mě mrzelo, když nedojeli. Někteří k tomu měli pochopitelné důvody, ale někteří to prostě zamáslili. Jedna kapela se dokonce rozpadla den předtím, než měla hrát a volali mi to pak asi hodinu před jejich vystoupením…

Zvu si jinak hlavně kapely, co mám rád, takže vyjmenovat tu všechny, co mě dostaly, asi nezvládnu. Ale jen tak namátkou: Makabert fynd, Stregesti, It‘ s everyone else, Dezerter, Morus, Non president, Life scars, Zatrata, Už jsme doma, See you in Hell, Innoxia Corpora, Lucifer efekt, Kultra! Chorobopop, Evidence smrti, Brünner todesmarsch, Massola, Sheeva Yoga, Zeměžluč, … Je toho fakt hodně, a to jsem na x dalších zapomněl – sorry! U těchto kapel jsem ale věděl do čeho jdu, takže o překvapení ani nešlo. Pokud se mi ozve kapela, že chce zahrát a neznám ji, tak si ji naposlouchám. Jednou se mi ale ozvalo polské duo Siksa, a potom co mi popsali, co hrajou, tak jsem se rozhodl, že se nechám překvapit a poslechnu si je až na festu. A ti mě tehdy dostali! Měl jsem ještě možnost jim párkrát udělat koncert, a hlavně bych zmínil jejich turné s Pochwalone. Dělal jsem jim koncert ve Valmezu v Přístavu a měl jsem z počátku obavy, jaká bude návštěvnost. Původně měla být akce jinde a na poslední chvíli se to přesunulo do Přístavu. Byla ale Velikonoční neděle, což znamená, že hodně lidí, kteří jsou normálně rozlítání po světě, přijelo domů nebo na návštěvu, takže na akci dorazilo nakonec nějakých 140 lidí, a bylo to mega!!!

14. Součástí festivalu jsou i návštěvníci. Je něco, co tě na návštěvnících festivalu štve?

Je toho celá řada! Patří mezi to samozřejmě nějaké alkoholové excesy, lidi, co nezvládají svoje psy a taková ta klasika – stěžování si na výši vstupného. Někteří prostě nechápou, že si do té akce vložil dost svých peněz, a že by se ti to mělo vrátit, a tím že je to benefiční, tak i něco vydělat. Rozhodně si na tom nikdo kapsu nenamastil.

15. Co vlastně děláš, když zrovna nejezdíš na koncerty či neorganizuješ koncerty?

To už jsem naznačil u první otázky. Dost čtu, takže nějaká ta kniha musí být vždycky po ruce. Sem tam nějaký ten výlet, nebo aspoň procházka do lesa. A i to pivko si sem tam dám

16. Která kapela/album/kniha/film pro tebe osobně charakterizuje kovidí situaci?

Justin Bieber – to je taky dobré zlo!

17. Jak vlastně zvládáš kovidí situaci? A co ti pomáhá situaci zvládat?

Snažím se nezešílet, hehe. Ne, zvládám to v pohodě. O sebe se nebojím, spíš o ty rodiče, no… Co mi chybí, je si někdy zajít sednout někde na pivko, a ty koncerty hlavně. Snad situace brzy umožní návrat do starých kolejí. Ale mám hodně desek, tak si ty koncerty vynahrazuju aspoň takto. Bydlím v baráku, tak si to můžu aspoň pořádně ohulit a vybít se na tom.

18. Je dle tebe na kovidí situaci něco pozitivního?

No na Vzdoru vlastně díky tomu, že lidi byli hladoví po muzice, byla loni rekordní návštěvnost. Přijelo i hodně Poláků, kteří neměli vůbec žádné festivaly. Bylo to ale na úkor toho, že ty koncerty prostě nebyly, a to nevím, jestli se dá na to dívat jako na pozitivní věc. A tak je to asi se vším. Když nad tím teď přemýšlím, tak ta pozitiva, která mě napadnou, jsou vykoupena něčím jiným. Člověk se může třeba obohatit o nějaké nové poznatky, ale na druhé straně zase kvůli něčemu jinému strádá.

19. Dáváš přednost smaženému sýru s hranolky nebo hamburgru?

V té klasické podobě ani jednomu, ale pokud se to zveganizuje, tak mám dilema… normálně bych volil smažák, ale často ty veganské sýry chutnají jak nějaký plast. Když mi zaručíš, že to bude ok, tak jsem pro smažák. Na ty burgery jsem nikdy nějak nebyl. Ale sem tam se stane, že si ho taky dám.