Lucijan (It´s everyone else)
1. Mohli byste stručně popsat situaci ve městě/státě, kde žijete?
Od roku 2015 žijeme v Lipsku a aktuálně (12.10.2020) jsme uprostřed druhé koronavirové vlny. Díky brzkému lockdownu, nedošlo ke skutečně velké krizi s mnoha případy, situace byla poměrně rychle pod kontrolou. Na začátku léta klesla čísla nových pozitivních případů za den k nule, ale nyní, po prázdninách, se počet nových případů zvyšuje. Roušky jsou povinné ve všech venkovních veřejných prostorech, ale už neplatí tak velká omezení jako během března, dubna, května.
2. Jak se změnila možnost dělat koncerty, pořádat akce, mít zkoušky s kapelami/projekty?
Koncerty se v podstatě vůbec nedějí, a především malé kluby/místa bez venkovního prostoru jsou v podstatě od března zavřené, ačkoliv umělecké galerie jsou otevřené. Pár akcí proběhlo, ale zdaleka ne tolik, kolik dříve. Už rok jsme nehráli na žádném koncertě, a ačkoliv jsme plánovali krátkou pauzu od hraní, abychom mohli pracovat na novém albu, určitě pociťujeme následky toho, jak pandemie zásadně ovlivňuje naše plány ohledně vydávání nové hudby či plánování koncertů. Takže nikam nespěcháme a snažíme se přizpůsobit situaci, jak jen je to možné.
3. Co vám pomáhá při zvládání situace, být stále kreativní?
I bez toho, aniž by kolem nás zuřila apokalypsa, je to těžký boj, zvláště pokud jsi samostatně výdělečně činný kreativec. Oba jsme byli dost těžce zasaženi nějakými osobními problémy a obavami o zdraví rodiny ještě před pandemií, takže to vypadalo jako nekonečná řada špatných zpráv. Stále pracujeme na nové hudbě, já (Lucijan) pracuji na svém uměním pro
nadcházející výstavy, které však pořád mohou být díky covidu zrušeny. Pika píše novou knihu.
Ale pomáhají také malé věci, jako jít na procházku, cvičit, prostě udržovat tělo v kondici. A taky samozřejmě mluvit s kamarády o celém tom blázinci kolem.
Skutečně žijeme momentálně v divné době a udržet si zdraví, především mentální, může být výzvou, a chtěli bychom říci, že vyhledat pomoc ve chvíli, kdy se cítíte být v depresi, nebo máte úzkosti není projevem slabosti, a mělo by se to brát velmi vážně.
4. Jsou nějaké zajímavé projekty, které byste čtenářům doporučili?
V prvé řadě bychom doporučili Mikoriza (https://mikoriza.bandcamp.com), což je zvukový projekt od Piky, která spojila své síly s Ninou Hlebec. Právě vydaly první skladbu nazvanou „800“, která je ódou na přátelství, symbiózu a vzdálenost.
Oba jsme také cinefilové a to, co vytváříme, je velmi ovlivněno filmy – webová stránka mubi.com je uměleckou alternativou k běžnějším streamovacím službám – takže pár doporučení: A Decent Woman, Toni Erdmann, Capernaum, Styx, My Last Year as a Loser, Bacurau.
Snažíme se také zaměstnat naše mozky hraním videoher, především adventur a logických her, takže pokud jsi také fanouškem/fanynkou, doporučujeme především Baba Is You, Stephen’s Sausage Roll, Procession to Calvary and Creaks (od Amanita Design, kterou budou čeští čtenáři znát).
Ale především, doporučujeme být solidární s těmi, kteří byli pandemii zasaženi skutečně tvrdě. Nakupujte merch od kapel, na jejichž koncert byste si za běžných okolností zašli, podporujte malé lokální podniky, zůstaňte informováni a kontrolujte své zdroje. Pokud můžete, zajímejte se také dále o případy a nespravedlnosti, které byly zastíněny krizí Covid-19, jako jsou například dopady „pevnosti Evropa“ na lidi prchající před válkou a chudobou (zde je dobrý zdroj aktuálních informací: https://medium.com/@AreYouSyrious).
