James (Ecower, Sea Shepherd Conservation Society)
James (Ecowar, Sea Shepherd Conservation Society)
1. Mohl by si nám ve stručnosti popsat, jaká je koronavirová situace ve tvé zemi/městě?
Ahoj! Tady James z anarcho-punkové kapely Ecowar. Bydlím na starém statku v Austrálii poblíž města Melbourne. Když udeřil koronoavir, chystal jsem se odletět do Singapuru, abych nastoupil jako kapitán na loď
Ocean Warrior (pracuji jako „Sea Shepherd“). Vše se stoplo. Od té doby, tedy již šest měsíců, jsme stále v nějaké formě lockdownu. V Melbourne je zákaz vycházení a nikdo nikam nesmí bez dobrého důvodu. Hodně lidí přišlo o práci. Zasáhla nás druhá vlna pandemie a rychle se to šířilo. Všechny moje plány byly zrušeny – žádné cestování, žádná práce, žádné evropské turné s kapelou. V Austrálii máme štěstí, že nám vláda vyplácí podporu v nezaměstnanosti. Takže jsem studoval on-line, žil sám, rozdělával jsem v noci oheň, abych se zahřál ve starém domě obklopeném klokany a ovcemi. Dělám to, co bych jinak běžně nedělal – pěstuju zeleninu a hraju tenis (výjimkou z lockdownu je možnost hrát tenis!). Dokonce jsem dostal zlatou barvu a obarvoval jí kameny, které jsem pak umístil na turistická místa tady kolem, protože tohle dříve bývala oblast těžby zlata. Doufám, že chamtiví lidé najdou tyhle falešné zlaté kameny a budou z nich nadšení. Asi jsem se už zbláznil, když dělám takovéto věci!
2. Jak se změnila možnost organizovat koncerty a zkoušet s tvými kapelami/projekty?
Pro hodně mých kamarádů hudebníků, stejně jako pro mě je těžké být motivovaným, když nemůžeme hrát na živo. Začal jsem se učit hrát na bicí, což je zábavné. Některé dny z toho doslova blázním, protože 98 % času trávím sám. Někteří lidé dělají online koncerty. To však není s Ecowar reálné, protože každý žijeme jinde.
3. Co ti pomáhá při zvládání téhle situace?
Jsem zvyklý na izolaci a život v bláznivých situacích díky zkušenostem se squattingem, aktivismem, prací na moři. Studoval jsem online, dělal jakoukoliv práci, která byla aktuálně dostupná (například jako dělník, anebo
jsem pracoval v nemocnici). Dokonce jsem podnikl několik bláznivých nočních výletů s kempováním v buši. Oslavoval jsem přírodu za to, že dokázala vytvořit tento virus a zastavit tak lidskou kapitalistickou mašinérii, která se vymkla kontrole. Hodně lidí, které znám, si vlastně oblíbili jednodušší život, který teď máme. Ačkoliv to je samozřejmě velmi smutná situace pro kohokoliv, kdo se nakazil koronavirem. Jsem zklamaný z některých mých známých, kteří věří hloupým konspiračním teoriím, nebo kteří si pletou omezení našeho pohybu s jakýmsi totalitním zásahem. Je to divné, protože já jsme vždycky věřil ve svobodu, ale teď skutečně podporuju zdejší opatření ve formě lockdownu, sloužící k zastavení šířeni viru. Zpočátku byla policie směšná, pokutovala a zavírala do vězení za jakýkoliv menší prohřešek, porušení nařízení. Což bylo špatně, ale teď většinou
nechávají veřejnost na pokoji. Lidé si zvykly nosit roušky a držet odstup. Ale nebude trvat dlouho, než už to pro lidi bude příliš a začnou se znovu socializovat. Všem nám chybí kontakt s lidmi a potřásání rukama, objímání.
4. Jaké zajímavé projekty bys čtenářům doporučil?
Doporučil bych Netflix! Anebo možná ještě více bych doporučil vypnout obrazovku a jít něco dělat – například šít oblečení, hrát karty, či vytvořit zeleninovou zahrádku.
