Svět pod světem

Narozeniny byly skvělé a my ještě stále vstřebáváme všechny ty pozitivní dojmy. Zatím se s vámi podělíme alespoň o poslední rozhovor, který v rámci narozeninových příprav vznikl. A již brzy zveřejníme také fotografie a nějaký ten report!

Na facebookové skupině Hudební přátelské okénko vyšel v rámci narozeninových oslov rozhovor s jednou z členek kolektivu Blankou. Přepis celého rozhovoru najdete níže, budeme však rádi, když si rozhovor přečtete také přímo ve skupině a stanete se jejím fanoušky. Skupina totiž přináší mnoho velmi zajímavých informací z hudebního světa!

V rámci narozeninových oslav se tým Futry ve složení Dan, Niky, Mirek a Wilda dostavili do pořadu Klubání Richarda Kutěje. A o čem všem si povídali? Poslechněte si záznam na Soundcloudu!

LuciAnna a Bianca, kterou můžete znát také z Futry, jsou feministky a rozhodly se z původně diskuzní skupiny udělat hlavně podcast. A nyní si můžete poslechnout první díl!

Snové toulky podzimní krajinou, křupání listí, studený vítr zpívající o přicházející zimě. Anebo procházka světem-nesvětem ve dnech, které se pomalu prodlužují a vytěsňují dlouhé zimní noci. Jsou černé stuhy znamením přicházejících dlouhých ledových nocí, anebo jsou stružkami mizící temnoty? A nebo něčím úplně jiným? Snad značkami, kterými si značí cestu bytosti žijící v mlhách valících se po jarním poli?

Vypouštíme první díl dalšího futráckého podcastu s názvem Svět pod světem. Našim záměrem je dělat rozhovory s lidmi v našem okolí či s lidmi a kolektivy, které k nám do Futry zavítají. Rozhovory se budou točit kolem celé řady témat od cestování přes hudbu či realizaci sociálních projektů, prostě všeho, co nás, a věříme že také vás, zaujme.

„Krom pohody je festival ve znamení slušnosti a ohleduplnosti, platí to i pro všechny pořadatele, barmany, kavárníky. Mimochodem, znáte chlapa, který si zaplatí vstup, aby podpořil akci, pak oba dny sedí a pracuje mimo koncertní prostory, nahoře u vstupného? Je to kovaný Futrák a říkají mu Sir.“ (Richard Kutěj, Tolerance, […]

A máme tady další rozhovor! Tentokráte s Payou! Paya pomáhala rozjet sociální službu ve Futře, je to věčná cestovatelka, hudebnice, milovnice koček a můj oblíbený snílek. V rozhovoru se ale kromě hudby zaměříme také na téma podpory lidí bez domova!

U mě je to 100% práce, každý den udělám jeden dobrý skutek, aniž bych chtěla. Prostě to je mou náplní a asi i posláním, to mě drží hodně nad vodou. Jinak jsou to stále výlety do přírody a doma furt něco upravují nebo vyrábím. Unaveni jsme z toho všichni, ale myslím, že se pořád máme dobře a nic nám v podstatě nechybí. Máme pořád jídlo, infrastrukturu, sítě a dalších plno moznosti…

Jak bych ho popsal? No je to strašně super týpek! A hlavně velmi skromný člověk (a mistr trapného humoru). Teď vážně – jsem hudební nerd, který kolem hudby dělá všechno možné i nemožné. Přestože mě lidi nejčastěji můžou vidět s kytarou v ruce, asi bych se neoznačil slovem kytarista, ale spíš DIY producent/songwriter. Jo a taky jsem notorický perfekcionista. Je to prokletí.

Další rozhovor, tentokrát se členy kapely November Might Be Fine, kterou jste mohli několikrát vidět také ve Futře.

Takže jsem se rozhodl udělat si trenérskou licenci a zkusit školu skateboardingu ve spolupráci s Domem dětí a mládeže otevřít. Původně jsem měl představu, že tam budou chodit kluci a holky, co už do skateparku chodí a kde jim už i tak radíme, jak to dělat lépe. Nakonec to dopadlo tak, že se letos přihlásilo 20 kluků a holek, které/kteří do té doby do skateparku nikdy nepřišli.

Je nějaká knižní postava, kterou jsi chtěla, nebo pořád chceš tak trochu být? Hobit. A taky Anna ze Zeleného domu, nebo Tygr z Medvídka Pú. A na chvíli bych chtěla být slečna Marplová a užívat si, jak mám všechny prokouknuté a přitom jenom sedím v rožku, pletu si a popíjím čaj.

Vzniklo to z nápadu udělat koncert pro kapelu Tabula rasa z Děčína. Právě z toho důvodu, že jsou z Děčína, se tady moc často neukázaly. Řekl jsem si, že nejjednodušším způsobem, jak zajít na jejich koncert, je udělat jim ten koncert. Když jsem pak přemýšlel, koho k nim, tak těch kapel se sešlo tolik, že jsem se rozhodl udělat festival.

Francouzská vláda říká: „Chceme zachránit kulturu!“, ale kultura je pro ně opera a populární kinematografie, kde se utrácí miliony eur za špatné filmy. Ta skutečná kultura jako nezávislá hudba a kinematografie umírá…

zintaer.bandcamp.com 1. Ahoj! Mohl bys ve stručnosti popsat situaci u vás? Neviem či je momentálna situácia tu nejako špeciálne iná ako inde. Oproti prvej vlne moje deti stále chodia do školy/škôlky a ja chodím do práce, aj keď máme od šéfov nariadený home-office, dostal som výnimku a sedím v práci […]

Ale pomáhají také malé věci, jako jít na procházku, cvičit, prostě udržovat tělo v kondici. A taky samozřejmě mluvit s kamarády o celém tom blázinci kolem. Skutečně žijeme momentálně v divné době a udržet si zdraví, především mentální, může být výzvou, a chtěli bychom říci, že vyhledat pomoc ve chvíli, kdy se cítíte být v depresi, nebo máte úzkosti není projevem slabosti, a mělo by se to brát velmi vážně.

Zvládnout situaci mi pomáhá především to, že jsem začala se svým sólovým projektem Beaver Ferver. Takže všechen ten čas a svou energii mohu využít k soustředění se na tvorbu. Řekla jsem si, že když nemůže být moje kapela se mnou, mohu být svou vlastní kapelou. Také pomáhá trávit hodiny video-chatováním s místními i zahraničními přáteli, kteří se také potýkají s pocity izolace.

Norsko je velmi rozlehlá země s menším počtem obyvatelstva, které je vcelku samotářské, takže si myslím, že jsme nejhorších dopadů vcelku ušetřeni. Všichni členové Göttemia navíc měli to štěstí, že mohli na rozdíl od mnoha jiných i nadále pracovat.

JUAN (Mar de Rabia, Cadáveres Podridos) https://vimeo.com/user2110084 MAR de RABIA Cadáveres Podridos 1. Mohl by si nám ve stručnosti popsat, jaká je koronavirová situace ve tvé zemi/městě? Je to zmatené. Coronavirus zastavil téměř všechno. Je jednoduché porozumět tomu, jak tato vláda a další vlády v Jižní Americe využijí tuto pandemii […]

Hodně pomáhá internet. On-line koncerty a komunita nám neustále připomínají, že nejsme sami. Také pracujeme na novém albu, které jsme nahráli v květnu. To nám pomáhá pokračovat a být i nadále kreativní.

Pomáhá mi hlavně láska. Tvorba není problém. Problém je nemožnost hrát a vydělávat peníze… a to je velký problém pro všechny hudebníky. Nikoho to však nezajímá a nikdo nás nepodporuje.

Ahoj, ahoj! Jmenuji se Satu a jsem z Finska. Futru jsem navštívila mnohokrát a aktuálně jsem součástí výstavy kolektivu Matava Art „Cesta/Journey“ (pozn. Výstava měla být v klubu od října, zatím se však přesouvá na neurčito, výtěžek z prodeje obrazů jde Lékařům bez hranic ). Žiji na severu Finska ve městě Oulu.

Další rozhovor, tentokráte s Jumperem. Jumper pochází ze Slezska. Od roku 2016 žije v Bogotě (Kolumbie). Externě je spolupracovníkem organizace pro lidská práva v Kurdistánu (dříve v Kurdistánu žil pět let).

Druhý ze série rozhovorů nejen s lidmi a kapelami, kteří ve Futře hráli, ale také s lidmi a uskupeními, kteří jsou nezbytnou oporou a částí diy scény.

We have decided to make a few smaller interviews with friends outside of the Czech Republic; those who have played in Klub Futra or are active in doing gigs, zines etc. The point is to find a way to share information about their current situation due to Coronavirus, but also find out about interesting projects made all around the world during this time.